Nedávné zprávy o novém nálezu zlata na Klondiku vzrušily nejen širokou veřejnost, ale i naše dorostence. Shromáždili jsme se proto u Kamenného přístavu a po zakoupení lodních lístků jsme se nalodili na naše dva parníky, abychom mohli nasát atmosféru dobrodružštví přímo na místě. Cestu nám zpříjemnilo čtení historicky prvního čísla dorostového občasníku The Junior Times, které zevrubně informovalo o novém nálezu, včetně fotografií obávaného Chilkootského průsmyku.
Že noviny nikdy nelžou, jsme se přesvědčili po vylodění nedaleko Valašské Polanky. Při výstupu na průsmyk téměř vypustil duši Králík, obtěžkán kilogramy nákladu i vlastního tuku. Po překonání jeho krize se nám ovšem otevřel nádherný pohled na naše útočiště - ovčí farmu postavenou na Pasekách v pohoří The Speaking Mountains.
Celý náš pobyt byl rámován čtením z knihy Na vlnách odvahy a dobrodružství od Otakata Batličky. Jednou z povídek bylo vyprávění o starém zlatokopovi, který konečně nalezne svou bonanzu, ale než stačí říct, kde se nachází, tak zemře. K našemu překvapení se ukázalo, že tato povídka jménem Šťastný Garry není pouhou fikcí, nýbrž věrným zachycením skutečnosti. V textu článků občasníku The Junior Times jsme totiž objevili Garryho šifrovaný vzkaz, ve kterém nás nabádá, abychom hledali u velkého buku. Že by bájná Garryho bonanza ležela nedaleko?
Sobotní ráno nám zpestřili majitelé farmy, úžasní manželé Hovořákovi, kteří nám ukázali, jak se stříhají ovce. Hned potom jsme ovšem vyrazili na hřeben, kde se dle svědectví některých dorostenců měl nacházet obrovský památný buk. Byl tam, ale s ním i další šifrovaný vzkaz, že tento buk není ten správný. Garry byl evidentně vtipálek. Nenechali jsme se ovšem odradit a pečlivý průzkum okolí odhalil nejen další velký buk schovaný v pásu lesa, ale i dopis ukrytý v jeho kořenech. Po otevření obálky naše oči spatřili text psaný tajnou abecedou. Co teď?
Shodou okolností dorostoví vedoucí tuto abecedu znali. V rámci výcviku ji ale odmítli vydat najednou a stanovili si podmínku. V průběhu dne si zahrajeme hry motivované dalšími povídkami a podle toho, jak v nich dorostenci uspějí, dozví se postupně význam písmen tajné abecedy. Povídka o verném sluhovi nás motivovala k výrobě domorodé zbraně zvané kirri, pomocí kterou jsme házeli na cíl. Jiná povídka o mladém požárníkovi, který při své první službě prokáže hrdinství při záchraně zraněné holčičky, nás přiměla otestovat mrštnost a vzájemnou soudržnost dorostenců při překonávání vysoké překážky. Nakonec příběh o zoufalém boji přežití při plavbě na voru nám umožnil vyzkoušet všímavost a bystrost našich dorostenců.
Zápal pro poslední ze zmíněných her ovšem způsobil, že jsme kapku zabloudili. Abychom se vrátili na správnou cestu, museli jsme se ponořit do pralesa. Prodírali jsme se větvemi, balancovali na kamenech nad potokem, stoupali do prudkého svahu, tohle vše najednou. Nakonec se nám podařilo dostat na známou cestu. Za prokázané odvahu dostali dorostenci několik písmen z tajné abecedy navíc. Tato písmena stačila k tomu, aby byla celé zpráva vyluštěna. Garry v ní mluví o své cestě na jih a o stavbě lanové dráhy, kterou použil k dopravě zásob na hřeben. Další zpráva má být ukryta právě u vrcholu dráhy. Kde to ale je? Abychom si srovnali myšlenky, vrátili jsme se na farmu s tím, že ráno bude moudřejší večera.
Správný výlet se neobejde bez večerního ohně. Králík se ho pokusil rozdělat pomocí luku a destičky, ale přes veškeré úsilí se mu to nepodařilo a navíc zjistil, že si ohňovou destičku přišlápl právě tou částí podrážky, kterou předtím šlápl do ovčího lejna. Abychom nezůstali o hladu, uchýlili jsme se raději k použití sirek. Po opečení špekáčků jsme pokjračovali čtením dalších povídek. Najednou se na druhé strany louky objevili světelné signály - někdo vysílá morseovku! Přijatá zpráva nás nasměrovala ke stodole, na které jsme objevili Garryho mapu s vyznačenou polohou lanové dráhy. Je jasné, že musíme vyrazit ihned, noc nenoc.
Navigace podle ručně kreslené mapy (ať je jakkoliv přesná), navíc ve tmě a ve víceméně neznámém terénu, je vždy obtížná. Situaci zkomplikoval i fakt, že někteří členové výpravy velmi sugestivně prosadili, abychom se šli někoho zeptat ke světýlkům, která probleskovala ve směru, ve kterém byl na mapě vyznačen hrob jednoho desperáta. Motivovalo je k tomu i to, že nedaleko všku lanové dráhy měla být stanice Kanadské jízdní policie a co kdyby se něco semlelo. K dovršení všeho to vypadalo, že nás noční tmou někdo sleduje. Ukázalo se, že to byl jen Králík, který s nějakého záhadného důvodu nebyl s ostatními během přijímání světelného vzkazu a snažil se nás dohonit, ale i to stačilo k vyvolání několiká výkřiků hrůzy, které byly ránovány blesky na obzoru. Stihneme to vůbec, než přijde bouřka?
Situaci uklidnil Káně, který se úspešně ujal velení a za vydatné pomoci všech ostatních nás dovedl k vrcholku dráhy, kde jsme skutečně nalezli další dopis. Inverzní morseovka nás sice potrápila, ale nezdržela. K překvapení všech skrývala stejnou zprávu, jako úvodní šifra v The Junior Times - "HLEDEJTE U VELKEHO BUKU". Který to ale je, vždyť posledně si z nás Garry utahoval? Pro jistotu jsme prozkoumali oba dva a dobře jsme udělali, protože Garry zkusil další ze svých žertíků. Původní pravý buk byl teď falešný a původní falešný byl teď pravý. Kdo se v tom má vyznat?
Poslední zpráva sestávala z několika samostatných písmen. Po chvíli kombinování nám vyšlo "KAMENNA MOHYLA" a opravdu, nedaleko stromu byla malá mohylka, která skrývala sladký obsah Garryho bonanzy. Podařilo se!
Zatímco sobota se nakonec oděla do krásného počasí, v něděli nás přivítal déšť. Nevadí, hlavní úkol už máme za sebou a alespoň se můžeme uklidnit a soustředit na dorostové shromážděníčko. Před jeho začátkem ještě posíláme do Brna trochu tajemný vzkaz a pak už mluvíme o tom, že pozemské poklady a zlato pomíjí a že si máme ukládat poklady v nebi. Vždyť kde je náš poklad, tam bude i naše srdce.
Volnou chvíli před obědem trávíme turnajem v twisteru a po jídle již jen uklízíme a chystáme se ke zpáteční plavbě. Domů se vracíme bohatší, sice ne o zlato, ale o vzpomínky a taky o poznání Pána Boha.
Králík
