pondělí 1. srpna 2011

Dorostový tábor, 17. - 31. 8. 2011

Po dvou letech strávených v zařízlém údolí Bílého potoka jsme se rozhodli využít možnosti pronajmout si tábořiště, které patří jedné ze skupin Royal Rangers a leží kousek od vesnice Křídla na Vysočině u Nového Města na Moravě. První obhlídky nás nadchly - krásný dřevěný srub v americkém stylu, louka obklopená lesem, krásné rovné hřiště a hlavně několik tee-pee. Bylo jasné, že příští tábor musí být indiánský. Inspirací se nám stala knížka Modrý pták od Anny Jürgenové, jejíž děj jsme doplnili motivem legendy o Černém Jaguárovi, kterou kdysi vymyslel kazatel David Kubíček a kterou jsme si upravili pro naše potřeby.

Zahajovací oheň byl nachystán do největšího tee-pee, dorostenci netrpělivě seděli uvnitř a čekali, co se stane. Pak se ozval buben a do stanu vešlo několik indiánů-vedoucích. Na hlavách měli čelenky s orlím perem, na sobě indiánské kostýmy. Večerem se neslo první čtení o mladém chlapci Jiřím, který je unesen indiány z Irokézkého kmene jedna rodina ho adoptuje jako náhradu za svého zemřelého syna a dá mu jméno Modrý pták. Naši táborníci se stanou mladými Irokézy a budou spoluprožívat dobrodružství, která potkala i Modrého ptáka. Tématem našich ranních setkání bylo vyhlášeno „srdce člověka” a proto si druhý den ráno každý účastník tábora vyrobil srdce z modelovací hmoty. Aby mohla srdce doschnout, zavěsili jsme je všechny v jídelně. Inspirováni večerním setkáváním indiánů k besedám jsme večer sehráli divadelní představení o legendě o Černém jaguárovi.

Za dávných časů žil mocný náčelník Hiawatha, který založil irokézský svaz kmenů (Modrý pták k němu patří). Jeden z jeho bojovníků byl Černý jaguár. Byl statečný a silný a Hiawatha ho měl moc rád a pověřoval ho těmi nejdůležitějšími úkoly. Po nějaké době ale Černý jaguár začal závidět Hiawathovi jeho náčelnictví a sám se chtěl stát hlavním náčelníkem Irokézů. Závist zkazila jeho srdce, které celé zčernalo. Začal proti Hiawathovi intrikovat, ale byl odhalen a v souboji poražen. Po porážce utekl pryč. Mezi Irokézy se věří, že Černý jaguár obchází mezi vesnicemi a krade srdce mladým válečníkům. Pokud Ti ho nezískají včas zpět, jejich srdce v Jaguárových rukou zčerná a oni budou navždy muset bojovat pod jeho velením. Černý jaguár totiž bláhově věří, že se jednou přece jen stane hlavním náčelníkem místo Hiawathy.

Co se ale nestalo, během divadelního představení se do tábora vplížil sám proradný Černý jaguár, ukradl táborníkům jejich vyrobená srdce a vysmál se jim, protože teď je měl v moci. Jestli nedostanou svá srdce včas zpět, skončí to s nimi špatně.

Co teď dělat? Táborníci se dozvěděli, že stejná událost se stala před mnoha lety. Černý jaguár ukradl srdce bojovníků z naší a několika dalších vesnic. Hiawatha každému z nich dal část daru, který jim mohl pomoci Černého jaguára najít. Bojovníci se spojili, ale nedokázali přemoci sami sebe a táhnout za jeden provaz. Výprava se rozpadla a nezdařila a jediné, co po ní zbylo, jsou jednotlivé části Hiawathova daru, které jsou uchovávány ve vesnicích, ze kterých bojovníci pocházeli.

Táborníci se rozhodli, že je postupně navštíví. A tak po následující dny, kromě hraní her inspirovaných příběhy Modrého ptáka, hledali jednotlivé vesnice. Když je našli, dozvěděli se o bojovníkovi, který z vesnice pocházel – kdo byl, jaký byl, proč selhal. Když táborníci splnili úkol, ve kterém prokázali nebo přislíbili, že nebudou jako on, obdrželi jeho část Hiawathova daru – díl bizoní kůže. Povězme si něco o jednotlivých bojovnících.

Bojovník Statečný buvol byl příliš zbrklý, aby naslouchal starým příběhům a učil se jim rozumět. Táborníci museli převyprávět příběh Černého jaguára podle obrazového příběhu na kůži.

Bojovník Letící šíp se navzdory svému jménu nedokázal zaměřit na cíl a brzy ho z cesty odvedly okolnosti. Díl kůže, který patřil tomuto bojovníkovi, dostali táborníci výjimečně bez zkoušky, protože byla přechovávána přímo v naší vesnici.

Bojovník Medvědí dráp chtěl mít všechno hned. Když to neměl, tak běsnil a jeho oči to zaslepilo. Táborníci si museli zapamatovat složité rozložení stanů nakreslené na kůži a složit je zpaměti z kartiček.

Bojovník Horská smršť dovolil, aby jeho mysl ovládly předsudky - jeden válečník pro něj nebyl dost silný, druhý dost chytrý a nakonec zůstal sám, ačkoliv potřeboval pomoc. Táborníci museli složit poselství od Hiawathy, které bylo zapsáno na kartičkách se symboly na okrajích. V nich se jim dostalo varování před předsudky.

Bojovník Veselá voda byl nejzábavnějším druhem a veselým bratrem. Když se ale cesta začala klikatit a jeho kanoe se převrátila, ovládl ho vztek a cestu vzdal. Táborníci museli rozluštit nesnadnou zprávu s mnoha čarami s dalším varováním od Hiawathy.

Bojovník Osamělá dlaň byl statečný a udatný válečník, ale chtěl vše udělat sám. Táborníci museli slíbit, že budou vzájemně spolupracovat. Na důkaz slibu otiskli palec na slavnostní totem.

Bojovník Šedý vlk nešel pro špatné slovo daleko a své spolubojovníky urážel. Táborníci museli rozluštit šifru s náhrdelníkem a při luštění nesměli mluvit.

Zbývající dvě vesnice se nacházely daleko a tak jsme se vydali na pochod s tím, že po nalezení zbylých vesnic rovnou vyrazíme za Černým jaguárem.

Bojovník Stepní lišák byl chytrý až vychytralý válečník. Sklízel úspěchy druhých a vždy se dokázal vyhnout těžké práci. Táborníci se museli podělit o kameny, přidat je do svých batohů a nést je až do konce cesty.

Bojovník Chladná záře nedokázal přiznat chybu a začít znovu. Táborníci přicházeli po jednom a rozvažovali, zda v průběhu tábora neprovedli čin, který nebyl dobrý. Pak pomocí barvy dokreslili paprsek vyhaslému slunci.

V této chvíli měli naši táborníci k dispozici celý Hiawathův dar. Když jednotlivé části kůže sešili dohromady, objevili zprávu psanou obrázkovým písmem, která byla rozdělena na tři části. Aby se dozvěděli význam jednotlivých znaků, museli je hledat v blízkém okolí rozděleni na dvojici. Jeden z dvojice mohl mluvit, ale nemohl vidět, druhý mohl vidět, ale nemohl mluvit. Naši táborníci tak museli znovu dokázat, že umí spolupracovat. A jak zněla zpráva od Hiawathy?

Abyste získali zpět svá srdce od Černého jaguára, musíte projít třemi stezkami. Právě jste prošli stezkou přátelství. Přátelé neopustí svého druha za žádných okolností a pomáhají si až do konce. Druhá stezka je stezka odvahy. Odpustit příteli, který se proti nám provinil, může být tím nejtěžším, co nás v životě potká a bude potřeba všechna odvaha. Třetí stezka je stezkou oběti. Na jejím konci potkáte Černého jaguára. Nemáte sílu ho porazit, ale musíte něco obětovat, aby vám srdce vrátil. Hiawatha

Před námi tedy byly ještě dvě stezky. Teď přišla chvíle pro kameny, které s sebou táborníci nesli z vesnice Stepního lišáka. Na každý z nich jsme namalovali jeden ze znaků zprávy o druhé stezce a vyrazili dál. Brzy odpoledne se před námi vyloupla civilizace a stanuli jsme ve vesnici Studnice. Kousek od ní pak byla prohlubeň s jezírkem, u kterého končila druhá stezka. Každý táborník do něj hodil svůj kámen jako vinu svého přítele, nad kterou se zavře odpuštěním voda a už nikdy nevyplave. Pro někoho to snad bylo spojeno se skutečným odpuštěním, pro jiného to zatím bylo jen odhodláním, že až bude potřeba odpustit, tak že to dokáží.

Zbýval poslední úsek cesty. Batohy jsme nechali ve vesnici a vyrazili vedeni černo-stříbrnými značkami k vrcholu Pasecké skály. A tam jsme skutečně podle slibu z Hiawathovy zprávy nalezli Černého jaguára. Čekal na nás, ale byl mimo naše síly. Táborníci zkoušeli smlouvat, nabízeli kde co, ale marně. Vždyť co by od nich mohl Černý jaguár získat víc, než jejich srdcem, která už měl v moci? Ve chvíli beznaděje se objevil sám velký Hiawatha a nabídl Černému jaguárovi to, po čem prahl už od začátku – své, Hiawathovo, srdce obětoval výměnou za srdce táborníků. Takové nabídce Černý jaguár nemohl odolat a přijal. Vrátil táborníkům jejich srdce a vzal si Hiawathovo. To ale bylo přiliš horké, Černý jaguár ho nedokázal udržet a raději se ho vzdal. Táborníci byli díky Hiawathovi zachráněni.

Návrat do tábora provázely dramatické okolnosti stíhání autobusu (tohle si nechte vyprávět od dorostenců osobně), ale nakonec jsme vše zvládli a mohly tak prožít poslední dny tábora v pokoji.

Králík

Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.